|
|
Vliv methylace huminových kyselin na interakci s povrchově aktivními látkami
Bělušová, Anna ; Weidlich, Tomáš (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem interakcí mezi huminovými kyselinami, coby hlavní komponentou půdní organické hmoty a modelovým organickým polutantem v podobě kationického tenzidu – Septonexu (u něhož byla očekávána pozitivní interakce s huminovými kyselinami vzhledem k jeho náboji) prostřednictvím nekonvenčního spojení dialyzačních a difúzních technik realizovaných v difúzních celách společně s izotermickou titrační kalorimetrií schopnou objasnit charakter probíhajících reakcí z termodynamického hlediska. Experimenty byly prováděny se standardem huminových kyselin izolovaných z Leonarditu (1S104H), pořízeném od Mezinárodní společnosti pro huminové látky, s huminovými kyselinami izolovanými z lignitu a z černozemě modální. Cílem předložené diplomové práce je posouzení vlivu karboxylových funkčních skupin ve struktuře huminových kyselin při interakcích s kationickým Septonexem. Z tohoto důvodu byly zmíněné vzorky huminových kyselin modifikovány selektivní methylací jejich karboxylových funkčních skupin, které se již dále nemohou podílet na interakcích s iontovými látkami. Výsledky z difúzních cel i z izotermické titrační kalorimetrie potvrdily předpoklad, že Septonex interagoval se všemi typy nemodifikovaných huminových kyselin více než s jejich methylovanými formami. Navzdory dostupné literatuře bylo překvapivé, že rozdíly v interakci huminových kyselin se Septonexem nebyly diametrálně odlišné při porovnání nemodifikovaných huminových kyselin s jejich methylovanými formami. Míra těchto interakcí byla posuzována skrze zdánlivou rovnovážnou konstantu Kapp stanovenou při difúzních (dialyzačních) experimentech a z průběhu entalpických křivek z izotermické titrační kalorimetrie. Po provedených experimentech a jejich vyhodnocení lze dojít k závěru, že huminové kyseliny a Septonex při svých interakcích, vzhledem ke svým strukturám, pravděpodobně uplatňují nejen elektrostatické interakce, především přes dostupné karboxylové funkční skupiny huminových kyselin a kladně nabité hydrofilní části molekul Septonexu, ale nezanedbatelnou roli při nich zastávají i hydrofobní efekt, vodíkové vazby a Van der Waalsovy síly.
|
|
|
Studium sorpce nabitých organických sloučenin na huminových kyselinách
Krist, Tomáš ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo studium sorpčních vlastností a fyzikálně-chemická charakterizace huminových kyselin před a po adsorpci. Byly provedeny sorpční experimenty na methylenové modři a rhodaminu 6G. Adsorpční izotermy byly získány pomocí UV/Vis spektrometrie. K vyhodnocení experimentálních dat byla využita Langmuirova izoterma. Standard HK izolované z Leonarditu byl charakterizován pomocí elementární a termogravimetrické analýzy, dále pak za použití infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací, analyzátoru povrchu částic a v neposlední řadě i potenciometrickou titrací.
|
|
|
Využití mikroenkapsulace při vývoji hydrogelových nosičových systémů
Karásková, Iva ; Mravec, Filip (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím metody mikroenkapsulace při vývoji hydrogelových nosičových systémů, ve kterých hrály zásadní roli huminové kyseliny, biopolymer chitosan, vícesložkové hnojivo NPK a kyselina 3-indoloctová. Předložená práce navazuje na moji bakalářskou práci o možnostech využití polyelektrolytových komplexů. Náplní této práce bylo vypracovat literární rešerši na téma mikroenkapsulačních technik a na základě získaných poznatků optimalizovat tuto metodu pro přípravu hydrogelových částic. Mikroenkapsulace byla prováděna na komerčním enkapsulátoru BUSCHI B-395 Pro a bylo měřeno uvolňování jednotlivých složek z částic do vody. Analýza byla prováděna metodou UV-VIS spektrofotometrie a HPLC analýzy. Dále bylo testováno opakované sušení a botnání. Bylo ověřeno, že vhodné složení a kombinace látek tvoří hydrogely pro případné další použití v oblasti zemědělství.
|
|
|
Studium reaktivity biopolymerů v gelové fázi
Smilek, Jiří ; Kislinger, Jiří (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Náplní předložené diplomové práce je studium interakce biopolymerů s modelovými sondami (organická barviva) prostřednictvím difúzních procesů v gelové fázi. Hlavními cíly, kterých bylo úspěšně dosaženo, byla optimalizace a otestování metodiky difúzních cel a neustálené difúze v nekonečném prostředí za účelem studia interakcí zvolených kombinací biopolymer/sonda. Jako modelové reaktivní biopolymery byly zvoleny anionaktivní huminové kyseliny a kationaktivní chitosan, jako modelové sondy methylenová modř resp. methylenová oranž. Nezbytnou součástí předložené práce je také podrobná charakterizace výchozích biopolymerů a použitých gelových materiálů pomocí široké škály analytických a fyzikálně-chemických metod (reometrie, UV-VIS, FT-IR ). Kromě celé řady nových experimentálních poznatků o konkrétních studovaných systémech tkví význam této diplomové práce v tom, že slouží jako odrazový můstek pro vývoj nových difúzních technik jako univerzálních, inovativních a plně automatizovaných nástrojů pro charakterizaci reaktivity biopolymerů.
|
|
|
Příprava huminových gelů s inkorporovanými kovovými ionty
Palková, Michaela ; Kislinger, Jiří (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium interakce měďnatých iontů jako modelových těžkých kovů s huminovými látkami v hydrogelové formě. Náplní celé práce bylo navrhnout a optimalizovat metody přípravy hydrogelových forem huminových kyselin a studovat vliv měďnatých iontů na vlastnosti připravených hydrogelů za použití vhodných analytických a fyzikálně-chemických metod. Sledovanými parametry pro charakterizaci připravených hydrogelů byly vnitřní pH gelů a pH roztoků v jednotlivých krocích přípravy, množství měďnatých iontů v hydrogelech, možnosti extrakce a charakterizace struktury připravených hydrogelových forem. Experimentální výsledky potvrdily naše očekávání, že přítomnost kovu v hydrogelové formě huminových látek bude mít podstatný vliv.
|
|
|
Sorpční schopnosti huminových kyselin
Pokorná, Markéta ; Havelcová, Martina (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá huminovými kyselinami a jejich schopnostmi adsorbovat na svém povrchu kovové ionty. Huminové kyseliny jsou aromatické polycyklické sloučeniny s postranními řetězci, na kterých jsou především karboxylové a fenolové funkční skupiny. Díky těmto skupinám mohou huminové kyseliny tvořit různě stabilní komplexy s kovovými ionty a pomáhat tak k částečné imobilizaci polutantů v přírodě. V této práci byla studována sorpce Pb2+ a Zn2+ iontů na huminových kyselinách pomocí relativně nové elektroanalytické metody zvané galvanostatická rozpouštěcí chronopotenciometrie. K popisu experimentálních dat byla použita Freundlichova a Langmuirova izoterma. Z výsledků vyplývá, že adsorbované množství zkoumaných kovových iontů roste s jejich zvyšující se koncentrací. Dále bylo zjištěno, že olovo se sorbuje na huminových kyselinách mnohem lépe než zinek. Oba kovy se sorbují lépe z roztoku obsahujícího pouze jeden iont kovu než v přítomnosti čtyř kovů současně (Cd, Cu, Zn a Pb), kde není sorpce těchto kovů ovlivňována přítomností dalších kovů.
|
|
|
Studium transportu huminových látek skrz rostlinné kutikuly
Smilková, Marcela ; Záhora, Jaroslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku foliárního typu hnojení, které v dnešní době představuje jedno z nejčastěji používaných aplikací komerčních hnojiv vůbec. Náplní této práce je studium rostlinných kutikul, coby tenkých vrstev na svrchní straně listu, které umožňují regulaci transportu vody, nutrientů a zároveň se podílí na ochraně rostlin před vnějšími biotickými i abiotickými vlivy. Pro charakterizaci těchto tenkých membrán byla využita me¬to¬da fluorescenční a optické mikroskopie a profilometrie. Hlavním cílem předložené práce je optimalizace a otestování metodiky experimentálního studia transportu komerč¬ního preparátu na bázi huminových kyselin skrz rost¬linné kutikuly a syntetické porézní mem¬brány s definovanou velikostí pórů. Studium transportu je realizováno metodami difúzního páru a neustálené difúze v hydrogelovém porézním prostředí za účelem studia a porovnání transportu lignohumátu přes přírodní a syntetické membrány. Součástí řešení problému je také charakterizace hydrogelových systémů, za tímto účelem bylo využito reologie, rtuťové porozimetrie a skenovací elektronové mikroskopie. Poznatky z této diplomové práce mohou sloužit jako modelový příklad pro studium foliární penetrace různých typů aktivních látek – pesticidů, herbicidů, fungicidů, NPK či právě huminových kyselin do listů rostlin.
|
|
|
Difúzní procesy v modifikovaných huminových gelech
Grunt, Jakub ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je studium difúze měďnatých iontů v gelech huminových kyselin. Modifikací postupu přípravy gelů vznikly celkem čtyři typy vzorků. Huminové gely byly připraveny jednak rozpuštěním huminových kyselin hydroxidem sodným a jednak jejich rozpuštěním v roztoku trifosforečnanu sodného. Pro „srážení“ gelů byla použita kyselina chlorovodíková a chlorid hořečnatý. Získané vzorky se lišily zejména charakterem interakcí tvořících jejich gelovou strukturu. Všechny takto připravené gely byly podrobeny difúzním experimentům. Pro stanovení difúzních koeficientů byly použity dvě různé metody: difúze z konstantního zdroje a difúze z okamžitého plošného zdroje. Obě metody byly založeny na monitorování časového vývoje difúzních profilů měďnatých iontů v gelech a příp. stanovení celkového difúzního toku. Cílem práce bylo posoudit vliv postupu přípravy gelů a jejich výsledné struktury na difúzní koeficient měďnatých iontů a jejich transportních vlastností v gelech vůbec. Dvě různé metody studia difúze byly zvoleny zejména pro posouzení vlivu koncentrace měďnatých iontů na difúzní koeficient.
|
|
|
Studium huminových a fulvinových kyselin excitačně emisní metodou
Enev, Vojtěch ; Vala, Martin (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřena na měření fluorescence metodou EEM a na nalezení hlavních fluoroforů půdních vzorků huminových a fulvinových kyselin. Výsledky pozice hlavního píku fulvokyseliny izolované z půdy typu Kambizem byly porovnány a byly podobné s pozicí standardu FA Elliot II. Dále byla použita synchronní metoda 3D SFS k určení vedlejšího píku vzorků fulvokyselin v oblasti nízkých vlnových délek.
|
|
|
Příprava a charakterizace směsných materiálů na bázi huminových kyselin a komerčních sorbentů vody
Nováčková, Táňa ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnost využití hydrogelových forem směsných materiálů na bázi huminových kyselin a komerčních sorbetů vody. Na základě literární rešerše byly v experimentální části otestovány metody inkorporace huminových kyselin do komerčních sorbetů vody za různých podmínek a následně byly zkoumány jejich vlastnosti. Při jejich charakterizaci byla hlavní pozornost věnována stanovení obsahu vody a botnacích charakteristik. Příprava směsných materiálů byla směřována k využití jejich sorpčních schopností a možnosti řízeného uvolňování HK v zemědělství.
|
host ::
RSS.